|
|
Problematika legalizace eutanazie v Nizozemí z pohledu křesťanské etiky
LAPAJOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá problematikou legalizace eutanazie v Nizozemí z pohledu křesťanské etiky. Představuje historický kontext chápání eutanazie a její rozličné formy. Následně je prezentováno legislativní vymezení eutanazie v Nizozemsku, s přihlédnutím k širším historickým souvislostem Nizozemska, a její samotná praxe. Následně je legalizace eutanazie hodnocena z křesťanského pohledu. Tato část je doplněna o prezentaci alternativ k této z křesťanského hlediska nepřijatelné praxi.
|
|
|
The response of Dutch political journalists to the counter-narrative from right-wing populist parties PVV and FvD to the securitization of COVID-19
Wagemaker, Puck Anne ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Cílem této studie bylo najít odpověď na otázku, jak novináři reagovali a zpracovávali prohlášení pravicově populistických stran PVV a FvD v souvislosti se securatizací onemocnění COVID-19. V rámci studie autorka realizovala sedm polostrukturovaných rozhovorů s nizozemskými politickými novináři z různých celostátních médií. Cílem bylo zjistit, jakou roli sehrávali novináři v tom, jaký prostor byl v médiích poskytován právě populistickým stranám směrem k sekuratizaci COVID-19. Výsledky studie, postavené na předem existujících konceptech a definicích role novináře, ukazují, že ačkoli je mezi oběma zkoumanými stranami patrný jasný rozpor, novináři ve své vzdělávací roli - v níž se novináři snaží dát zprávám více souvislostí - převážně uvádějí protireakci obou stran. Studie také zjistila třetí variantu role gatekeepera, na pomezí mezi výhradním otevíráním a zavíráním bran, což literatura blíže nerozpracovává. Zatímco pro FvD se brány zavíraly kvůli popírání existence viru, určité výjimky v komunikaci jim stále umožňovaly se v médiích objevit. To se naopak netýkalo PVV. Klíčová slova Sekuritizace, pravicový populismus, COVID-19, žurnalistika, role novinářů, Nizozemsko, Partij voor de Vrijheid [PVV], Forum voor Democratie [FvD]
|
|
|
Contermporary Dutch drama
Zbuzková, Andrea ; Krol, Ellen Jacoba (vedoucí práce) ; Sedláčková, Lucie (oponent)
Ve své diplomové práci se snažím přiblížit specifika současného nizozemského dramatu. Na základě teoretických děl Hanse-Thiese Lehmanna, Huga Bremse a Anjy Krans popisuji v první části své práce vývoj dramatu v Nizozemsku od roku 1969 až do přelomu tisíciletí, věnuji se stěžejním událostem, tendencím a charakteristice následujících období. Zabývám se termínem "postdramatické divadlo" a snažím se ho charakterizovat. Ve vývoji nizozemského divadla sleduji pak především proměnu spolupráce mezi dramatiky a divadelními skupinami a tematiku soudobých dramat. V druhé, praktické části své práce se pak na několika dílech čtyř vybraných nizozemských dramatiků (Esther Gerritsen, Rob de Graaf, Maria Goos, Gerardjan Rijnders) snažím zjistit, zda jsou v jejich případě myšlenky výše uvedených divadelních vědců a teoretiků platné (a pokud, tak do jaké míry). Stručně načrtnu obsah děl a vypíchnu jejich nejzásadnější tematiku. Při svých závěrech využívám informace získané z četby teoretických děl, novinových článků, recenzí, rozhovorů s umělci a konečně i z jejich dramat. V závěru své práce pak shrnuji poznatky získané na základě četby a analýzy v praktické části. Popisuji pozici nizozemských dramatiků na přelomu tisíciletí a vysvětluji, v jakém ohledu lze, a v jakém nikoli, tyto autory nazývat postdramatickými.
|
|
|
Impact of the economic crisis on the position of Dutch Freedom party towards the European Union
Loučková, Lenka ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Bc. Lenka Loučková 2015/2016 Vplyv ekonomickej krízy na postoj holandskej Strany slobody voči Európskej únii Abstrakt Táto diplomová práca sa zaoberá vplyvom ekonomickej krízy na postoj holandskej radikálne pravicovej populistickej Strany slobody (PVV) voči Európskej únii (EÚ). Kladie si za cieľ zistiť, či ekonomická kríza negatívne ovplyvnila nazeranie strany PVV na EÚ a či spôsobila jej posun v kategorizácii postojov voči EÚ podľa Petra Kopeckého a Casa Muddeho. Takisto má za cieľ zasadiť výskum do širšej diskusie o povahe pravicového radikalizmu, populizmu a euroskepticizmu v EÚ prostredníctvom poukázania na podobnosti a rozdiely medzi stranou PVV a ostatnými európskymi stranami z radikálne pravicovej populistickej rodiny. Postoj PVV práca skúma na časovom období od zárodkov strany v roku 2005 do zatiaľ posledných významných volieb, ktorých sa strana zúčastnila, volieb do Európskeho parlamentu v roku 2014. Analyzované sú ako volebné programy, tak oficiálne vyjadrenia strany a jej predstaviteľov na internete a v médiách. Výskum sa zameriava na tri oblasti: inštitucionálne nastavenie EÚ a smerovanie európskej integrácie; otázky spojené s pohybom osôb; a ekonomickú sféru. V rámci každej z oblastí chronologicky sleduje vývoj postoja strany v európskych otázkach, pričom rozlišuje medzi prejavmi rozptýlenej...
|
|
|
Podpora českého neziskového sektoru ze strany nizozemských nadací a organizací
Jamrichová, Hana ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Dohnalová, Marie (oponent)
Diplomová práce "Podpora eského neziskového sektoru ze strany nizozemských nadací a organizací" se zabývá pomocí a podporou transformující se spole nosti po roce 1989. Popisuje ob anský sektor po roce 1989, formy financování neziskových organizací a zabývá se rolí zahrani ní pomoci na jeho obnov . Teoretická ást obsahuje i kapitolu o Nizozemsku, historii vzájemných vztah s touto zemí a zam uje se na nizozemskou rozvojovou pomoc a její evaluaci. Sou ástí je také p ehled nizozemských nadací a organizací, které podporovaly eský neziskový sektor. Empirická ást práce zkoumá program MATRA/KAP. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké organizace byly podpo eny, jaká kritéria byla stanovena pro získání podpory v grantovém ízení, jaké zkušenosti získali poskytovatelé pomoci s eskými neziskovými organizacemi, a také mne zajímal p ínos programu pro podpo ené organizace.
|
|
|
Skupina Cobra v kontextu umění 40. a počátku 50. let 20. století
Strasserová, Anna ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Práce se zabývá experimentální uměleckou skupinou Cobra, ve které se po druhé světové válce sjednotili umělci tří zemí - Dánska, Belgie a Nizozemí. Toto hnutí trvalo pouhé tři roky, mezi léty 1948 až 1951, začátky skupiny však sahají již do předválečného období, kdy byli její budoucí členové ovlivňováni tehdy převažujícími směry. Stejně tak nelze říci, že by vliv tohoto mezinárodního uskupení rokem 1951 skončil. Cobra v sobě i přes své krátké trvání sjednotila širokou škálu umělců různých zemí, kteří ovlivnili řadu pozdějších umělců i uměleckých hnutí. Práce proto zmiňuje aktivitu členů skupiny ještě před jejím založením, snaží se podrobně popsat působení skupiny Cobra v letech jejího trvání a naznačit její pozdější směřování. Samostatná kapitola je věnována spojení skupiny Cobra s českým uměním. Hlavní inspiraci pro svoji tvorbu čerpali umělci Cobry z uměleckého projevu specifických skupin jako je tvorba dětí, duševně nemocných či umění přírodních národů, a také lidového umění. Zároveň si vytvořili vlastní, svébytný styl založený především na kolektivní práci, spontánní tvorbě a svobodném uměleckém projevu. Jedním z charakteristických znaků skupiny byla její mnohostrannost uměleckého projevu a vztah k jiným uměleckým odvětvím - poezii, hudbě a filmu. Klíčová slova: Cobra, Nizozemí, Dánsko, Belgie,...
|
|
|
"Dost je dost": Diskurzivní analýza parlamentních projevů Geerta Wilderse 2010-2015
Záhorová, Kateřina ; Emler, David (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce ("Dost je dost": Diskurzivní analýza parlamentních projevů Geerta Wilderse 2010-2015) si klade za cíl analyzovat rétoriku lídra nizozemské Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse v poslanecké sněmovně mezi lety 2010 a 2015 a pomocí diskurzivní analýzy jeho projevů zodpovědět výzkumné otázky. Výzkumné otázky této práce se zabývají problematikou označení Geerta Wilderse za populistického politika a jeho silné kritiky islámu, multikulturalismu a evropské integrace. Na základě teoretické literatury a praktické analýzy diskurzu Geerta Wilderse zodpoví tato práce otázku, zda Wildersova rétorika naplňuje předpoklady populismu. Zkoumáním projevů lze také určit hlavní témata Wildersových řečí a zodpovědět otázku, zda je kritika islámu či evropské integrace neustálou součástí jeho proslovů, nebo zda se jedná pouze o příležitostné zmínky. Zkoumané období zahrnuje projevy z doby po senzačním úspěchu PVV ve volbách roku 2010, po propadu ve volbách 2012 i následné období působení v opozici. Diskurzivní analýza je vystavěna na oficiálních přepisech promluv Geerta Wilderse v dolní komoře parlamentu (Tweede Kamer der Staten-Generaal), teoretická část práce je pak zakotvena odbornou literaturou i relevantními primárními zdroji: dokumenty vydanými nizozemským parlamentem, Stranou pro svobodu či...
|
|
|
Islamofobie a nový populismus v současné Evropě: Případ současné Francie a Nizozemí
Kočařová, Martina ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Islamofobie a nový populismus v současné Evropě: Případ současné Francie a Nizozemí Bc. Martina Kočařová Diplomová práce Diplomová práce Islamofobie a nový populismus v současné západní Evropě: Případ Francie a Nizozemí se zabývá otázkou proměny současného západoevropského populismu. Práce má dva hlavní výzkumné cíle: (1) Ověřit hypotézu, že islamofobie se stává novým rysem současného populismu a ten se v důsledku toho proměňuje: nelze jej již jednoduše považovat za další obdobu krajní pravice, protože se neospravedlňuje primárně negativním postojem k jiným etnikům či rasám, nýbrž kritikou, která se odvolává na hodnoty svobody a rovnosti. Ideologicky vzato tedy vykračuje z krajní pravice do středu. (2) Odpovědět na otázku, zda i po této proměně zůstávají populistické strany 'populistickými'. Teoretickým východiskem pro sledování naznačeného posunu je koncept populismu Paula Taggarta, který budeme aplikovat na francouzskou Národní frontu (NF) pod vedením Marine Le Pen a nizozemskou Stranu pro svobodu (PVV) v čele s Geertem Wildersem.
|
|
|
Srovnání vzdělávacích systémů tlumočníků znakového jazyka v České republice a v Nizozemsku
Bízková, Tereza ; Hynková Dingová, Naďa (vedoucí práce) ; Stará, Radka (oponent)
Tato bakalářské práce se zaměřuje na vzdělávací programy tlumočníků znakového jazyka v České republice a v Nizozemsku. V teoretické části se zabývá vývojem tlumočení, předkládá specifika politického a společenského dění ovlivňujícího vzdělávání tlumočníků znakového jazyka v České republice a v Nizozemsku. Posléze jsou zachyceny požadavky, které se týkají vzdělávání tlumočníků znakového jazyka v legislativě daných států. Následně je čtenář informován o současném systému základního vzdělání tlumočníků znakového jazyka, o způsobu podpory začínajících tlumočníků znakového jazyka a v neposlední řadě o systému celoživotního vzdělávání tlumočníků znakového jazyka v České republice a v Nizozemsku. Výzkumná část si klade za cíl zjistit úroveň spokojenosti tlumočníků znakového jazyka se současným systémem vzdělávání. Na základě zjištěných údajů z dotazníkového šetření, bylo navrženo řešení, jak by bylo možné podpořit vzdělávání tlumočníků znakového jazyka v České republice.
|
|
|
Liberální intergovernmentalismus: Role malých států v procesu evropské integrace
Bambasová, Hana ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce Liberální intergovernmentalismus: Role malých států v procesu evropské integrace má za cíl otestovat aplikovatelnost teorie liberálního intergovernmentalismu na malých členských státech evropské integrace a objasnit roli těchto států v historickém vývoji evropské integrační spolupráce. Pro dosažení výzkumného cíle práce využívá případových studií Belgie a Nizozemska a zkoumá jejich motivy a jednání během vyjednávání primárních smluv evropského práva. Práce je členěna do kapitol podle časové souslednosti, každá kapitola je věnována období před přijetím jedné ze smluv primárního práva od založení Evropského hospodářského společenství do Amsterodamské smlouvy. Kapitoly pojednávají o motivaci malých členských států k novému vyjednávání a požadavcích těchto států v konkrétních oblastech negociací, které jsou následně porovnány s výsledky jednání v kontextu významnosti sjednané agendy. Závěrečná část práce komparuje vyjednávací sílu malých a velkých členských států, Německa, Francie a Velké Británie, se zvláštním přihlédnutím na tyto nejdůležitější body agendy. Práce deklaruje, že teorie liberálního intergovernmentalismu je aplikovatelná na malé členské státy. Hypotézu o srovnatelné roli těchto států se státy velkými v procesu vzniku a prohlubování evropské integrace však vyvrací.
|
host ::
RSS.